Jde o způsob splácení hypotéky,při kterém se měsíčně splácí stejná částka. Tato fixní splátka se skládá ze splátky jistiny a úroku. Jedná se o nejčastější způsob splácení hypotéky. Některé banky nabízejí i možnost splácení hypotéky tzv. progresivním nebo degresivním způsobem. Výše splátky se v těchto případech odpovídajícím způsobem mění.

Úvěr krytý nemovitostí, může však sloužit prakticky k čemukoliv (nákup auta, dovolená..). Má přísnější podmínky přidělení a vyšší úrokovou sazbu než klasická hypotéka.

Bankopojištění je současný prodej produktů obchodní banky a pojišťovny.Prodej probíhá v distribučních sítích společností, které váže spolupráce. Bankopojištění tedy v sobě obsahuje bankovní a pojistný produkt.

Jedná se o zkratku Bankovního registru klientských informací.V registru jsou uvedeny informace fyzických osob, které jsou tvořeny pozitivními i negativními informacemi o bonitě, důvěryhodnosti a platební morálce klientů. Kromě jména, rodného čísla a adresy jsou v registrech uvedeny také základní informace o platební morálce, počet existujících úvěrových smluv, počet kreditních karet, výše jednotlivých úvěrů a splátek, historie splácení závazků, informace o zajištění závazků a údaje o tom, zda právě žádáte o nějaký úvěrový produkt.Údaje jsou v registru uchovávány po dobu 4 let.

Čerpáním úvěru se rozumí uvolnění požadovaných finančních prostředků bankou. Obdobím čerpání je doba od podpisu úvěrové smlouvy do data uvolnění financí. Maximální délka čerpání bývá obvykle až 24 měsíců, u neúčelové hypotéky však bývá podstatně kratší (viz. Americká hypotéka).

Doba, po kterou banka dlužníkovi garantuje neměnnost úrokové sazby. Délka tohoto období se může pohybovat v širokém rozmezí od několika měsíců po desetiletí. Typicky se sazby fixují na dobu  5 let až 10 let. 

Kontroly uskutečňované v průběhu rekonstrukce či výstavby, na základě kterých banka uvolňuje další peníze v rámci čerpání hypotečního úvěru. Tyto kontroly jsou prováděny pouze u hypotéky na rekonstrukci či výstavbu, která se vyznačuje postupným čerpáním úvěru, jejich výsledkem jsou tzv. zprávy o stavu výstavby a ty bankám slouží jako doklad o účelném vynaložení propůjčených financí. Dohlídky jsou vykonávány bankovním odhadcem.

Hypoteční úvěr je zajišťován zástavním právem k nemovitosti, že bude splácen. Financovaná nemovitost slouží často jako zástava, ale je možné ručit i jiným objektem. Existují dva typy hypotečních úvěrů – účelová hypotéka a neúčelová hypotéka.

Půjčená peněžní částka, ke které se za její poskytnutí připisují úroky. Tyto tvoří tzv. příslušenství jistiny.

Nahrazení více úvěrů, většinou nehypotečních, od různých finančních institucí jedním úvěrem, lze použít i hypoteční. Konsolidace se provádí s cílem dosáhnout výhodnějších úvěrových podmínek (nižší úrokové sazby a RPSN), prodloužení doby splatnosti a z toho plynoucí nižší měsíční splátky. Konsolidace by v důsledku tohoto měla vést k snížení napětí mezi příjmy a výdaji rodinného rozpočtu.

Je právním základem při každé realizaci směny zboží (v tomto případě typicky nemovitosti). Kupní smlouva se také může nazývat jako kontrakt. V kupní smlouvě by měly být vždy uvedeny veškeré podmínky a pravidla (včetně ceny za zboží – v případě hypoték jde o nemovitosti), kterými se musí řídit obchodní transakce mezi prodávajícím a kupujícím.

Zkratka pochází z anglického Loan to value – částka k zapůjčení. Vyjadřuje hodnotu zastavené nemovitosti k částce úvěru. LTV se uvádí v procentech, např. LVT 80 % – tzn. 80 % hodnoty nemovitosti Vám dá banka, zbytek si doplatíte. Procento uvádí, z jak vysoké částky nemovitosti se bude počítat maximální hypoteční úvěr.

Zástavní právo může vzniknout na základě zástavní smlouvy. U nemovitostí, bytů a nebytových prostor je nutný vklad do katastru nemovitostí, což se děje prostřednictvím podání návrhu na vklad zástavního práva. Tato listina spolu se zástavními smlouvami bývá obvykle vyhotovena bankou spolu s ostatní úvěrovou dokumentací.

Možnost odložení počátku splácení až o 12 měsíců či možnost přerušení splácení až na dobu 6 měsíců (při odkladu splátek se nesplácí ani jistina úvěru ani úroky).

Úvěr poskytovaný klientovi v případě, kdy zastavovaná nemovitost (družstevní byt) není převedena do osobního vlastnictví, nicméně existuje prohlášení vlastníka, které jej zavazuje takto učinit do lhůty maximálně jednoho roku. Během splácení předhypotečního úvěru klient splácí pouze úroky, nikoliv jistinu úvěru. Po převedení do osobního vlastnictví je tento úvěr splacen standardní hypotékou na koupi nemovitosti.

Odhad tržní ceny nemovitosti zjišťuje hodnotu nemovitosti porovnáváním srovnatelných okolních nemovitostí. Je tedy zřejmé, že jedna a táž nemovitost může být popsána různými cenami. Především prodávající stanoví cenu (kupní), za kterou  je ochoten nemovitost prodat a ta se může zásadně lišit od ceny stanovené odhadcem banky, jakožto tržní ceny, a nebo ceny úřední ceny stanovené soudním znalcem.

Offsetová hypotéka je vhodná především pro klienty, kteří mají, nebo v brzké době budou mít dostatek peněz k umoření části hypotéky, ale nechtějí je k tomuto účelu použít. Peníze si chtějí nechat na spořicím účtu pro nenadálé výdaje, nebo je zhodnotit jinými způsoby, případně se jedná o podnikatele, kteří potřebují peníze využít k financování podnikání. Podstatou offsetové hypotéky je vzájemné započítávání zůstatku na spořicím a úvěrovém účtu. Měsíční úroky jsou počítány pouze z rozdílné částky mezi výší úvěru a aktuální částkou na účtu. Peníze na spořicím účtu jsou tak hodnoceny stejnou sazbou jako hypotéka a jsou kdykoliv k dispozici.

PRIBOR – Prague InterBank Offered Rate – je pražská mezibankovní nabídková sazba. Jedná se o úrokovou sazbu, za kterou si banky navzájem poskytují úvěry na českém mezibankovním trhu. Je tedy třeba klíčová pro výši úroků u hypotečních úvěrů. Používá se často jako referenční, např. „ve výši 3 % nad sazbou PRIBOR“.

Ručitel je člověk, který se zaručí za úvěrového dlužníka. Na rozdíl od spolužadatele se nestává spoludlužníkem a banky tak po něm vymáhají dluh, až poté co se ho snaží vymáhat na dlužníkovi. Změna ručitele není jen na domluvě mezi dlužníkem a stávajícím ručitelem, ale musí podat žádost o změnu ručitele bance a ta ji musí schválit. K bezproblémovému schválení dochází nejčastěji, pokud má ručitel za sebe vhodnou náhradu. Ručitel sám může mít problém dosáhnout na svůj úvěr, i když dlužník pravidelně platí, ručitel je totiž potenciální dlužník a banky tak nerady úvěr poskytují.

Spolužadatele využije úvěrový dlužník, pokud není sám dost bonitní a nedosahuje na hypoteční úvěr. Spolužadatel se při podepsání úvěrové smlouvy stává spoludlužníkem.

Spotřebitelský úvěr umožňuje spotřebiteli získat zboží či službu, v případě že nemá na pořízení aktuálně finanční prostředky. Nabízí odložit platbu v rámci dodavatelské smlouvy (kupní smlouvy, cestovní smlouvy, smlouvy o dílo). Spotřebitelský úvěr lze uplatnit jako úvěr, půjčku, leasing, kontokorent, povolený debet, splátkový prodej a další finanční služby, je možné ho uzavřít s bankou i s nebankovní společností. V případě nebankovní společnosti stačí mít u sebe požadované doklady a zboží si můžete vybrat přímo v obchodě. Smlouva se podepisuje při nákupu. Vyřízení spotřebitelské půjčky od banky trvá déle. Nevýhodou spotřebitelského úvěru je jeho vysoká úroková sazba.

Vinkulace znamená omezení dispozičního práva u úvěrů, vkladů. Banky vinkulují pojistné plnění při refinancování hypotéky. Po přejití k jiné bance a splacení úvěru předchozí bance, původní banka zruší vinkulaci (devinkulace) pojistného plnění.

Jedná se o tzv. zástavní právo k nemovitosti, které se váže k hypotečnímu úvěru. Pokud klient nebude schopný splácet své závazky, poskytovatel v podobě banky má právo mu zabavit nemovitost, která byla určena k zástavě, aby mohlo dojít k uspokojení její pohledávky.